Baf! 
... Jsem tady s kapitolkou.. Je malá, ale příště bude větší.. 
Peace and Love 
--------------------------------------------------------------
Blížil se den, kdy Michael opustí Neverlad a poletí na své druhé vystoupení z turné History. Ten týden strávený bok po boku byl božský, neskutečný.. nedovedu si představit, co budu bez něj dělat. Nebude dlouho pryč, ale i přes to.. Vím, že čas uteče pomalu!.. Díky tomu, že mě tady v Americe nikdo nezná a neví, že bydlím, dokonce chodím s Michaelem, si můžu dovolit jít do města. Prohlédnout si jejich kulturu, obchody, zajímavá místa a krajinu.. Ale Michael mě samotnou nepustí, určitě mi dá někoho z ochranky, aby mě hlídal. Doufám, že to nebude nápadné..
„Ouh, Kristyn.. Nechci být bez tebe.. Ani nevíš, jak se mi bude stýskat. Mé myšlenky budou jenom s tebou.“
„Michaeli, ten čas uteče.. neboj se, ale mě se bude taky moc stýskat. Kdo mě teď bude stále škádlit a mlsně provokovat..“
„Nikdo.. Ledaže bys jela semnou…“
„Cože? To ne, musíš se soustředit.. Nechci tě rozptylovat ještě víc…“
„Ale mě by tvá přítomnost povzbuzovala..“
„No tak, Michaeli… Ano, ráda bych jela.. ale přece tady nemůžu nechat matku samotnou..“
„Mmm, máš pravdu. To by nebylo dobré..“
Leželi jsme na našem oblíbeném místě v zahradě a hladili se.. Rozjímali, přemýšleli o nás. Bylo to naše loučení.. Zítra odlétá pryč do Evropy. Po nějaké době jsem šla pomáhat s balením všeho co potřebuje. Měl toho tolik, jakoby odjížděl na rok. Bylo mi z toho smutno!...
„Nebuď smutná. Budeme si volat. Já prostě turné nemám rád. Ale ta radost a láska, kterou fanoušci díky němu mají.. je to potom jiné, jenže nechci tě vidět smutnou, Kristyn..“
„Zvládneme to.. Je to normální u tvého talentu. Ukaž všem, co v tobě je. Je to tvé vše.. Až se vrátíš, budeme zase spolu… Já to chápu, i když jsem smutná.. Ale i neskutečně šťastná, Michaeli..“
Když jsme vše dobalili a nachystali, šli jsme si lehnout. Michael brzy vstává, a já jsem ho hnala, aby už spal. Vím, že by neusnul bez něčí domluvy. Máme to stejné. Ve sladkém objetí se nám spalo blaze, ráno drnčel starožitný budík, který je na Mikovém nočním stolku. Vzbudil mě hned, ale Michaela ne. Je těžké ho uspat, a taky ho probudit!... Mlel sebou, schovával si hlavu pod polštář jako malý kluk, který protestuje, když nechce do školy…
„ No tak, miláčku.. vstávej. Už je čas! Jsou čtyři hodiny ráno. Vím, že se ti nechce, ale musíš… Čeká tě cesta. No táák, chci se s tebou rozloučit..“
„Rozloučit? Aha, jo.. Málem jsem na to zapomněl.. Bože, Kristyn, já bez tebe nikam nejedu..“
Zpozorněl a chytl mě okolo pasu.. Díval se tak smutně a nevinně.. Každý pohled a dotek byl procítěný. Nechtělo se nám od sebe!...
„Michaeli, jedeš.. Zvládneš to. Musíme se pořádně rozloučit…“
„Kristyn, buď na sebe hlavně opatrná!.. Amerika je nebezpečná.. Jsou tady různé gangy a bůh ví co ještě.. Přidělím ti jednoho dobrého bodyguarda.. „
„Ať ho nějaký fanoušek nepozná!“..
„Neboj se.. nepoznají. Tebe neznají a s ním nebudete nápadné… Uvidíš, když s tebou bude i tvá matka, bude to ok.“
„Tak dobře.. Pojď, musíme vstát!“…
Mačkal mě a protestoval. Myslela jsem, že z té postele prostě nevylezeme.. Nerada, ale vysmykla jsem se mu a šla do koupelny. Ospalým krokem za mnou přišel a vlezl ke mně do sprchy. Nachystali jsme se a šli na snídani. Čekala na nás jeho kuchařka, která se s Michaelem už loučila a přála mu hodně štěstí při cestování a koncertu… Usedli jsme a něco málo snědli. Bylo to šedivé ráno s mlčením.. neměli jsme na nic chuť. Měla jsem o Michaela strach. Nějaká špatná předtucha otravovala v mé hlavě. Modlila jsem se, aby to nic neznamenalo!... Pomocníci už nesli zavazadla do auta. Začínal tam být frmol a my dva jsme byli čím dál více nervózní!... V 8:00 jim letí letadlo, takže je čas aby jeli. Aby Michael opustil na pět dní ranč. Vzal mě za ruku a odvedl si mě do knihovny.
„Lásko moje, opatruj se mi tady.. Už teď mi chybíš. Bude to pro mě těžké!... Jsi moje světlo už dlouho, i když tě znám docela krátce.. a teď to světlo nechávám tady. Jediné co mě tak těší je, že jsi tady.. A nezmizíš pryč. Budu se tak moc těšit domů! To se mi už dlouho nestalo, Kristyn!... Hned jak dorazím do hotelu, zavolám ti. Bude to asi pozdě v noci, ale zavolám ti..“
„Michaeli, miláčku.. budu čekat na každý tvůj hovor. Já si na sebe pozor dávat budu, ale dávej si pozor hlavně ty. Určitě tě čeká velký nátlak fanoušků, novinářů.. A všude čekají lidé, kteří mají třeba zlé záměry!.. Mám o tebe strach! Musím si zvyknout. Musím věřit, že vše bude v pořádku…“
„Ano, já vím.. všude je to různé.. Jsem zvyklý a opatrný.. Wayne a ostatní na mě budou dávat pozor. Zlatíčko, neboj se..“
Objímala jsem ho se slzami v očích. Tišil mě a pomalu se přesouvali k autu. Políbil mě a nastoupil. Pokusila jsem se o úsměv a mávala jsem mu. Matka ke mně přišla a hladila…Takový stesk, který mě uzavíral... Má nová a silná láska odjíždí pryč. Michael mizel za branami Neverlandu. Srdce bušilo jako o závod.. Dlouho potrvá, než si na tento nátlak zvyknu! Vím, že těch nátlaků bude hodně a určitě ještě horší než odjezd na turné. Teď je tu ještě ta Tamara.. Dívala se tak, jako by mě chtěla propíchnout pohledem. Díky našemu loučení zřejmě každý chápe, co se mezi námi děje. Ale je mi to jedno!... Potřebovala jsem být sama.. Šla jsem se projít k jezeru kde na mě čekal Bubbles. Jediná živá bytost, kterou v čerstvém osamění potřebuji. Poznal, že mě něco trápí.. a taky poznal, že Michael je opět na cestách. Rozesmál mě, dělal mi radost. Dloubal do mě prstem, abych se začala smát… Podařilo se mu to.. Vzala jsem ho jako dítě a šli jsme se podívat do kuchyně. Chtěla jsem si popovídat s Mikovou kuchařkou, která je na mě od začátku milá.. Posadila jsem Bubbles na sedačku a dala mu džus.
„Ááá, slečna Kristyn.. Jsem ráda, že jste tady.. Tak ráda bych si s vámi chtěla popovídat. Od kut jste atd. Jste z Evropy, že?.. Tady, posaďte se. Chcete něco k jídlu? Nebo nějaké sušenky? Kafe?..“
„Jste moc hodná.. Stačí voda.. Promiňte, jak se vlastně jmenujete? Jsem teď nějaká zamyšlená a dávám málo pozor. Omlouvám se..“
„Ale drahá, to je v pořádku. Já to chápu. Dáváte pozor na Michaela, a to je moc dobře.. Jmenuji se Loren „
„Moc mě těší, Loren.. Nemyslím to nijak zle, ale věkově bych mohla být vaše dcera.. Nemusíte mi vykat..“
„Je to můj zvyk. Dívky od Michaela byly většinou ve věku mých dcer a ještě žádná mi tohle neřekla. To víš, byly to ženy na úrovni. Asi by se jim nelíbilo, kdyby jim nějaká kuchařka tykala..“
„Dívky?.. Já nejsem jeho dívka..“
„Drahá, já vím že jsi.. Dlouho jsem Michaela neviděla tak šťastného. Před tebou měl potvoru.. Neměla jsem ji ráda.. Vycítila jsem, že je s ním kvůli slávě a penězům.. On to neviděl. Věřil jí… Jenže ty jsi jiná.. Obyčejná.. O to právě jde. Nezkažená.. Ale teď k jinému tématu.. Od kut pocházíš?“
Loren je skvělá. Sice poznala vše, ale nevadí mi to.. Věřím ji. Konečně někdo, kdo Michaela zná dlouhou dobu. Loren je má vrba… Povídali jsme si, řekla jsem Loren kde bydlím. Vyptávala se na plno věcí. Zajímalo jí, jak to chodí v Evropě. Ptala se i na to, jaký byl první koncert v Praze. Je velmi naslouchavá.. Nabídla jsem se jí k pomoci s vařením oběda.. Zapomněla jsem, že někde je Tamara, která pak přišla do kuchyně.
„Paní, Kristyn.. Proč děláte moji práci? Jsem za to placená a teď díky vám budu mít menší plat!“
„Tamaro! Máš jiné práce… Jdi se podívat do Zoo.. Určitě bude potřebovat pomoct Jimmy s úklidem lejna od lam! Jen nech slečnu Kristyn. Nabídla se.. „ S nafučeným toném se Tamara otočila ve dveřích a odešla…
„Loren, co je to s Tamarou.. Je chladná už od prvního dne. Mrzí mě to…“
„Kristyn, nechápu, proč ji Michael stále zaměstnává. Dělá často problémy. Tamara o Michaela měla dlouho zájem. Možná ho má stále. Motala se okolo něj, pokusila se ho svést. Jenže marně. Byl zničený z práce, lásky.. ze světa.. Neměl na ni náladu. Ale myslím si, že spíše poznal co je zač. Je hodně na peníze, však jsi slyšela sama… Podle mě se snaží vloupat do jeho života, aby měla slávu a bohatství. Ale bohatství nenajde v penězích a slávě, ale v jeho srdci! Tamara tohle nezná. Má různé pověsti. Příběhy… Na to, že je možná o pár let starší, než ty.. vystřídala hodně slavných lidí.. Vždy se uměla dostat do kuchyně někoho slavného, a potom i do postele. Dávej si na ni pozor, ale věřím, že se nedáš! Buď silná.. Michael je rozzářený jako slunce, když je s tebou.. on tě nepustí..“
2024 ©