Kapitola 3.

Další kapitola je zde. Doufám, že povídka alespoň malinko zaujme. Rozepsala jsem se, až mě to překvapuje. Kapitolky se množí. Začínám se do povídky nějak vžívat. ...Za to může Mike! ...

-------------------------------------------------------

„ Hele, budeme tu mít dobrej výhled. Dolů se už stejně nedostaneme.“…

“ To je pravda. Denčo, kde bude mít asi pokoj Michael?..“…

“ Ty jedna! Najednou se o něj zajímáš co?“…

„Ale vůbec ne! Jen mě to zajímá..Určitě tu budou bloudit nějací fanoušci. Takže doufám, že nebude v našem patře, nebo naší chodbě!“…

“ No já nevím. Uvidíme.. Dorazí za hodinu.“…

„ Tak jo.. honem vybalit a dát si něco dobrého. Koukni se, jestli nám něco přichystali v lednici.“…

“Jasan. Koukej, je toho tu hodně.. zákusky, nějaké zeleninové saláty i kuřecí. Je tu pepsi, cola, voda i vodka!"...

“ Tak zákusek si vezmi ty a kuřecí taky. Maso ani vidět!.. Salát si vezmu já. A prosím o čistou vodu.“…

“ Ach jo, ty tvé jídelní návyky! Nechceš aspoň jednoho frťana vodky? No tak, aspoň se uvolníš..“…

“Dobře, ale jen jednoho.“…

Náš pokoj nebyl jen tak obyčejný. Byl hodně drahý. Její otec se praštil přes kapsu. Docela mě to štvalo…

„ Kristy, nad čím přemýšlíš? Snad ne nad tím blbečkem!“…

„Ne to ne.  Co to tvého otce napadlo? Zaplatit mi vstupenku a dokonce i tak drahý pokoj?“..

„Víš… vždycky s ním mluvím o všem a ví, že tě mám ráda jako sestru. Ví, že jsi nevyrůstala  s otcem, že se o tebe vůbec nezajímal, když jsi to nejvíce potřebovala . Ví, jak na tom finančně s matkou jste. Že je na invalidním důchodě a ty zřejmě přejdeš na školu, kterou si tolik přeješ. Proto zatím nepracuješ. A teď ještě ten tříletý vztah, který tě zničil. Ale vyhrabala si se z toho statečně! Chtěl ti udělat radost a zaplatit ti to.“….

Nevydržela jsem. Slzy začaly téct po tváři. To co Denisa právě řekla, mě hodně dojalo…

„ Kristy, neplač.. Tohle si užijeme bez slz. Uvítáme jenom slzy štěstí!..."

„ Musím za tvým otcem až se vrátíme! Tohle pro mě ještě nikdy nikdo neudělal. A musím poděkovat hlavně tobě. Kdyby si se o mě tak nestarala. Otec by nic nevěděl.. Mám tě moc ráda! Ségro moje!“… Objímaly jsme se jako pravé sestry.... 

„ Šup. Dáme si ještě jednoho panáka, ale opravdu posledního. Co kdybychom na chodbě potkaly Michaela! Nesmí nás vidět na mol za bílého dne..Nesmíme Českou Republiku takto reprezentovat!“… Začaly jsme se válet smíchy.. Blbly jsme... 

Celou dobu hrála venku hudba z reproduktorů, kterou přehlušil velký křik, který se ozýval zpod hotelu. „ O bože, už je tadyyy!! „… Opravdu.. Michael Jackson právě dorazil na místo. Fanynky brečely, křičely.. omdlévaly. Fanoušci byli úplně nadšení…  Čekaly na něj nějaké děti a pracovníci hotelu. Bylo okolo něj tolik bodyguardů. Pár krát všem zamával. Poslal symbolický polibek a zmizel do haly…

„ Sakra, sakra.. Už je v hotelu. Honem pojď se podívat na chodbu.“..

"Denčo, počkej! Vždyť tam teď nemůžeme…!"  Jakoby mě neslyšela. Popadla mě za ruku a už jsme byly na chodbě.

„Šššt.. pojď potichu. Tady se schováme..Aspoň zjistíme, kde bude mít pokoj.“…

“ Blázníš! Tak si tu zůstaň.. Já mizím zpátky..“..

„Ty jsi teda srágora! Nedělej a zůstaň..“… Měly jsme ještě rozdováděnou náladu. Z blbnutí a taky z té lahodně vychlazené vodky.  Schovávaly jsme se za sloupem, který byl uprostřed široké chodby.

„ Už někdo jde. A je jich více..“..

„ To snad ne.. Deniso! On bude mít pokoj ve stejném patře jako my!“..

„ Jo jo.. a vypadá to, že i ve stejné chodbě!.. To je taková pr…“  Nestihla to doříct, protože jsem ji zakryla pusu. Nechtěla jsem, aby nás tu našli… Vyšli velké mramorové schodiště a konečně jsme se dozvěděly, kdo to přichází. Byl to samozřejmě Michael a jeho tým se zaměstnanci hotelu. Ředitel hotelu se snažil mluvit anglicky. Docela mu to šlo, ale moje angličtina je mnohem lepší..Pousmála jsem se…

“ Hele nesměj se… a koukej!  Teď máš možnost Jacksona vidět takhle zblízka..“..

„Tichoo!“… Jakmile byli blíž a blíž.. my jsme se otáčely okolo sloupu. Nechtěně jsem šlápla Denise na nohu..

„ Auuu, ty nešikoo!“ Zašeptala bolestně...

Všimla jsem si, že Michael zpozorněl. A řekl bodyguardovi..“ Neslyšel jsi něco?“…“ Klid Michaeli, to se ti něco zdálo.. Asi máš ještě tlak v uších z letu.“…

Michael se otočil směrem ke sloupu. A já blbec  hleděla zpoza něj. Vyvalila jsem na něj oči a rychle sebou cukla zpět!...

“ Neeee… viděl mě!“..

„ Kdo? Michael? To je bomba!“ 

„ To není bomba! Co když se rozhodne sem jít.. Nechci s ním mluvit.. „…

„Neboj, to bys nechala na mě!!!!“….. 

„Wayne, počkej.. Někoho jsem zahlédl. Nějakou dívku.“ ..

„Michaeli, není čas. Jdeme..“…..

„Honem.. koukni se, jestli tu jde.“

..“Počkej.. teď ne.. co když mě zase uvidí..“.. “ No tak!“… 

Vykoukla jsem a naštěstí šli dál. Ale opět se otočil. Rychle jsem zalezla a začala se smát. Připadala jsem si jako malé dítě, které si hraje na schovávanou. Možná mě i slyšeli, ale už mi to bylo jedno. Popadla jsem Denisu a běžely do pokoje. Denča koukla do jakého pokoje míří. Ubytovali ho do nejluxusnějšího apartmá, který je naproti nám…….

„ To bylo šílené, ale pobavila jsem se..“

„ Já taky, až na tu nohu… díky! Jsi jako slon…“

…“ No nooo.. tak kde teda má pokoj?“…

“ Šli do toho apartmá, který je naproti našemu pokoji.“…

“ Ach jo, tak snad tu nebudou fanoušci bloudit, aby ulovili Michaela.. „…

„Abys ho třeba neulovila právě ty.. Jaké to bylo, když tě viděl?  Viděla jsi mu do očí?...

“ Ehm.. já? Já určitě ne!....Neviděla, protože měl brýle. Nechápu proč je pořád nosí.“…

“ No jo. To je náš Michael.“…

Dlouho jsme si povídaly. Byly jsme tolik natěšené na vystoupení. Denisa donesla své staré kazety, kde měla Michaela. Pouštěla mi je a já jsem nechápala, proč jsem ho neposlouchala. Vždyť má úžasné písně!... Hrály dokola a dokola, až jsem se naučila pár slok. Zpívaly jsme si.. Daly si ještě dva panáčky.

„Měly bychom se uklidnit. Třeba nás někdo slyší.“ ..

„ Třeba jo. Možná Wayne…“…

„Kdo je Wayne?..“ 

„Michaelův hlavní bodyguard. Holka.. měla by ses o něj více zajímat a neřídit se bulvárem..“….

“Já vím.. přemýšlela jsem o tom.. Kdysi jsem bulvár hodně řešila a on se tam objevoval a pořád objevuje snad nejvíce ze všech hvězd..“..

„Kašli na to.. je to stupidní. Jsou to všechno lži, výmysly.. aby ničili danou osobnost… Kdybys jen věděla, jaký Michael doopravdy je.. Hodný a láskyplný člověk.“…

„Náhodou, nedávno jsem se dozvěděla, že daroval několik milionů dětem..“…

“Ano, to je pravda.. On miluje děti a ty nesmysly o jeho sexualitě.. to je prostě příšerné…“…..

Denisa mi o něm hodně řekla.. Díky tomu jsem si udělala na Michaela jiný názor. Že je člověk s velkým srdcem. Se srdcem, které zažilo hodně radosti, ale více bolesti.  Vím jaké to je… dostat nůž do zad.. do srdce… Hodně mě mrzelo, že takový člověk trpí.. Ale rozhodně jsem se nestávala šílenou fanynkou! To doopravdy ne…

Bylo hodně hodin. Denisa se už chystala ke spánku, ale já.. já jsem měla opět problém s usnutím.