Při jedné části jsem poslouchala písničku Superfly Sister... 
Sakra, už se těším, až se ta povídka rozjede!.. Samozřejmě pokud bude mezi nimi vše.. tak jak má! 
...
--------------------------------------------------------------
Koncert pomalu končí. Dohrávala písnička, která se jmenuje jako turné „ HIStory“ K Michaelovi přiběhlo pár dětí, které se ho pevně chytly. Držel malou holčičku v náručí. Jak mu ty děti sluší! Celý zářil.. Děti s Michaelem nám mávaly. Michael děkoval nám, fanouškům a taky svému týmu.. Ještě několikrát vyslovil.. „I love you..!“… A odešel s ostatními.. Byly jsme celé zdivočelé, rozjeté.. Ještě jsme nechtěly, aby koncert skončil. V tom úžasu jsem zapomněla, že se s Michaelem mám sejít.. že s ním budu sedět sama u večeře… Spíše mi to nedocházelo. Denisa se chystala s klukama odejít. Ještě jsme si musely říct malé instrukce…
„ Radši na mě nečekej. Dojdu buď brzy ráno, nebo až na snídani. Je taky možné, že dorazím dříve.“… Mrkla na mě a dodala..
„ Taky je možné, že dojdu ráno a ty budeš ještě s Michaelem..“ …
„Šššt.. no jo, Michael. Nějak jsem si neuvědomila, že to nebyl sen!..“…
„.. Už musím.. Kluci našli dobrou cestu k opuštění louky.. Drž se a buď hodná.. „
„ Jo, jasně.. neboj se.. Užij si to..“…..
Cesta z louky se opouštěla docela snadno, ale dostat se na hotel byl výkon roku. Většina fanoušků zamířila právě tam. Chtěli ještě vidět Michaela. Chtěli ulovit podpisy, fotky.. Fanynky jeho objetí.. To je všechno pěkné! Ale jak se mám prokličkovat?!... Michael se mě nedočká. Začala jsem být zoufalá. Žduchali do mě.. Všichni do sebe strkali. Vypadalo to jako na nějaké demonstraci!.. Cítila jsem, že mě někdo chytl za paži.
„ Sakra, co je?“… Otočila jsem se a zjistila, že mě drží chlap jako hora. Měl na sobě kvádro a v uchu sluchátko.
„ Pardon? Kdo jste? Ahaa.. vy jste jeden z bodyguardu Michaela, že ano?“…
„ Ano slečno. Dostal jsem za úkol, abych vás z tady té války dostal.“…
„A jak jste mě poznal?“…
„Mladá madam, viděl jsem vás mluvit s Michaelem na chodbě a moje práce mě naučila mít na lidi pamatováka..“ Mrkl na mě… Wayne mě vysvobodil a namířili to k autu…
„ Ale tohle už zvládnu sama, vždyť je hotel kousek.“…
„Já vím, ale šéf mi dal jasný příkaz, abych vás v pořádku a v bezpečí odvezl do hotelu.“…
“ Je pravda, že je tu plno divných fanoušků a já mám z tolika lidí strach.“….
„Právě proto mě Michael poslal. A ještě tak pěkná slečna.. Byla by vás škoda.“…
“ Ehm, tak jedem..“….
Dojeli jsme k zadnímu vchodu. Tam fanoušci nemohli, ale novináři ano. Wayne mě chytl opět za paži a rychle jsme šli ke dveřím. Novináři očekávali Michaela, ale on jim nejspíš stihnul utéct. Hlavní tiskovka byla uvnitř. Dotěrné bulvární krysy.. Vykřikovaly otázky, zda jsem jeho nová přítelkyně, nebo milenka. Nebo pracovnice, maskérka… Koukala jsem se do země.. Wayne je na to všechno zvyklý, uměl nám dobře uvolnit cestu. Dostrkali jsme se do haly. Bylo tam rušno, ale cítila jsem se lépe. U mě je problém, když je semnou tolik lidí. Tak moc lidí. Proto jsem byla ráda, že jsem na koncertě byla vepředu. Ta mačkanice by mě asi zabila!...
„ Pane, moc děkuji za vysvobození! Že jste mě vůbec našel, mezi tolika lidmi!“…
„ Mě neděkujte, ale pomohl jsem rád. Jsem na to vyškolený a moje životní zkušenost udělala taky své… Slečno, klidně mi říkejte Wayne..“…
„ Tak to jste asi nejlepší bodyguard na světě..“ Mrkla jsem a dodala.. „ Jmenuji se Kristýna.. říkejte mi třeba Kristyn…“ Podali jsme si ruce…“ Těší mě, krásné jméno.. jen ho asi nevyslovím tak jak bych měl. Omlouvám se…“.. "To je v pořádku. Já to beru jako samozřejmost…“ Zasmála jsem se a omluvila. Sprcha čeká…
Vylezla jsem mramorové schodiště a viděla, že se u Michaela v pokoji svítí. Zajímalo by mě, jestli je tam. Nebo že by uklízečka, poslíček?... Pomalu jsem šla ke dveřím a chystala se zaklepat…. Ale dveře někdo zprudka otevřel…
„ Ouu Kristyn.. Jak vidíš, tak ještě nejsem!... Ale aspoň vím, že tě Wayne dopravil celou!..“…
“ Promiň, to ta moje nezkrotná zvědavost. Už mizím. Taky se musím převléct..“….
„Ale kdepak… To je v pořádku.. Klidně se koukej.. Zvědavost je vítaná. Sám jsem zvědavý až až..“ Povytáhnul obočí a skousnul spodní ret. Zase to udělal!...
„ Ehmm, Michaeli.. nechám tě v klidu se vysvléct z toho těsného zlatého obleku.. Musí to být docela nepříjemné vid?.. Ale sluší ti“.. Tak a teď mu ty jeho grimasy oplatím.. Kousla jsem se a zahleděla…
“… Abych pravdu řekl Kristyn, na pár místech je to dost těsné..“ Začervenal se a zahihňal…..
„ Pfff.. to věřím.. No, tak za půl hodiny v hale?“….
„OK.. za půl hodiny, ale můžeme se sejít i u tvého sloupu..“….
„ U mého sloupu? No dobře… Tak u sloupu..“….
Stál tak blízko.. Po jeho mírně odhalené hrudi tekl pot, který nestihl ze sebe setřít po vystoupení. Jeho horká kůže voněla silným a svůdným parfémem, který se rozplýval do jemnosti. Musela jsem se ovládat, aby na mě nepoznal moje chvění. Koukal na mě s rukama v bok. Stál jako socha.... Ty oči.. ty oči mě zneklidňovaly..
„ Tak jo.. Michaeli. Už utíkám! Za půl hodiny.“ …
“ Ou, jasně.. Těším se!“… Usmívající jsem odešla..
Bože, co to zase bylo! Ještěže už zítra jedu domů.... Ach ne, zítra jedu domů! Zase budu v tom mém mizerném životě. Padne na mě ta tíha, smutek, bolest, který jsem tak dlouho prožívala díky minulému vztahu. Ty dva dny v Praze smazaly všechny mé problémy, ale až budu zpět kde patřím..Budou znovu. Měla jsem chuť brečet, ale nebyl čas. Vlezla jsem pod horkou sprchu a uklidnila se.. Čeká mě skvělý večer s úžasným mužem... Michaelem!.
2024 ©